Lirama

Krvavej západ táhne tě dolů zasebou
Začínáš chápat, že vyhrává
Strácíš svj stím, kdo ví,
Možná se jednou zastaví

Stačí tak málo, pak přijde slunce zatmění
Jediná touha zůstává
A pálí víc a víc, snad se jí jednou postavíš
Pálí víc a víc, snad se jí jednou postaví

Ke hvězdám jak noční ptáci
cestu nesmíš hledat sám
V zoufalství se dolů vracíš
V zoufalství se vracíš k nám ... vracíš k nám ... k nám
V zoufalství se vracíš zas k nám

Slzy a prázdnej výraz
ve svejch očích máš
Marně se s náma loučíš,
když nás jednou znáš

Hledáš cestu zpátky
Hledáš cestu zpátky
Hledáš cestu zpátky ke hvězdám
Hledáš cestu zpátky
Hledáš cestu zpátky
Hledáš cestu zpátky ke hvězdám

Ke hvězdám jak noční ptáci
cestu nesmíš hledat sám
V zoufalství se dolů vracíš
V zoufalství se vracíš k nám ... vracíš k nám ...

Myslíš, že jeden náraz
Zničil pouta tvý
Zatím si klidně plachtíš
s hlavou v oblacích

Jenže křídla ti zeslábnou
Křídla ti zeslábnou
Potom spadneš zpátky dolů k nám
Potom spadneš zpátky
Potom spadneš zpátky
Marně míříš vzhůru ke hvězdám

Ke hvězdám jak noční ptáci
Roztáhs' křídla, vzlítnul sám
Marně za obzor se ztrácíš
Jednou se zas vrátíš k nám